Soman Chainani: Škola dobra a zla

Autor: Soman Chainani

Nakladatelství: Cooboo

Žánr: Sci-fi a fantasy, Pro děti a mládež

Počet stran: 416

Rok vydání: 2014

Anotace (zdroj)
Sophie se celý svůj život nemohla dočkat toho, až ji unesou… Takhle začíná knížka Škola dobra a zla. Sophie pochází z města, ze kterého se pravidelně jednou za čtyři roky ztrácí dvě děti. Všeobecně se tvrdí, že je unáší tajemný profesor ze Školy dobra a zla a že na té škole pak studují. Vybírá vždycky jedno nejhezčí a nejhodnější děvče (nebo chlapce) a pak jeho naprostý protiklad. Jedno dítě je předurčeno stát se kladnou pohádkovou postavou a druhé zápornou. Několik let nato, co se děti ztratí, je obyvatelé města nacházejí v ilustracích knih, které se záhadně objevují v místním knihkupectví. Všem dětem tajemný profesor nahání strach a nepřejí si, aby je unesl. Jedinou výjimkou je Sophie – ta se už nemůže dočkat, až z města zmizí…


Abych řekla pravdu, tuto knižní sérii jsem začala číst jen díky Markét z youtube kanálu Svět podle Marillee. V knihkupectví mi první dva díly vyzvedával táta a když mi je dával neodpustil si poznámku, že ve svých skoro 22 letech si myslel, že budu číst něco smysluplnějšího a dospělejšího než jsou pohádky. Zamručela jsem jen něco v tom smyslu: Nesuď knihu podle obalu a za dva dny jsem obě knihy měla přečtené.

Stojí si dvě věže kdesi
Tam, kde nejhlubší jsou lesy
Jedna slouží temné síle
Druhá duši ušlechtilé
Jednou tam a nikdy ven
Pohádka je tvým osudem

Příběh nás zavede k hlubokému lesu do městečka Galvadon  kde vyrůstají dvě kamarádky a hlavní hrdinky celé trilogie Agáta a Sofie. Obyvatelé městečka žijí poklidným životem, ale jednou za čas na ně padne strach. Strach, který nazývají Školník se pravidelně vyplíží z lesa a vždy unese dvě děti. Jedno dobré a jedno zlé. Vždy když tento čas nastane rodiče všemožně zamykají své ratolesti doma, stříhají jim vlasy, převlékají je do oblečení z kusů hadrů jen aby zamezili jejich únosu. To se jim však nikdy nepovede a děti prostě zmizí. Po čase se některé z nich objeví v pohádkách vepsaných v knihách, které se jakoby kouzlem objeví v knihkupectví ve městě. Některé však nikdy nikdo už nespatří. 

Jedna z hlavních hrdinek je ale úplným opakem. Touží po unesení a celý život se snaží právě o to aby ona unesena byla. Zdánlivými dobrými skutky se utvrzuje, že ona je ta dobrá, ona bude ta princezna do které se zamiluje princ a také se v knize jednou objeví její šťastný konec. Jeden z jejích dobrých skutků, který pravidelně opakuje každý den ve stejnou hodinu je návštěva v domě u hřbitova kde žije Agáta s matkou, která je úplný Sofiin opak. Černovlasá, ušmudlaná, osamělá holka se kterou se nikdo nebaví a nikdo ji nemá rád. Proto si také Sofie myslí že právě ona bude ta zlá. V osudnou noc je ale všechno jinak, všechno je špatně, to si alespoň obě dívky myslí ... obě dvě jsou uneseny. Sofie září blahem, Agáta je však nespokojená protože podle ní její šťastný konec byl doma v Galvadonu, ale se Sofií.

 Agáta je umístěna do školy dobra mezi víly kam vůbec nezapadá, to si alespoň myslí. A Sofie se svými krásnými blonďatými lokny bydlí ve věži s čarodějnicemi, které doufají že je to jen špatný vtip.

I já jsem si pohrávala s myšlenkou do jaké školy bych chtěla patřit a rozhodla jsem se pro zlo. Přišlo mi zábavnější, tajemnější a čarodějnice nebyly všechny stejné tuctovky jako princezny. Všechny to byly osobnosti a učily se zajímavější kouzla. Zatím co ve škole Dobra bylo přeprinceznováno a přeprincováno, růžová kam se podíváš a nalijme si čistého vína ... jejich hodiny prostě byly nudné. Škola Dobra mi přijde úplně stejná jako život teď. Většina kluků tráví hodiny v posilovně, starostí o svůj zevnějšek a slečny se předhánějí která bude mít delší vlasy, nehty, řasy a já nevím co ještě, ale zpátky ke knize.

Postupem času zjišťuje, že ona osudná chyba na začátku děje nebyla zas taková chyba, že možná školník rozhodl správně a děvčata opravdu umístil do správných škol. Říká se AŽ NA VĚKY! Tedy Navěkové hledají svůj šťastný konec a NIKDY VÍC! Nikdyvíci se učí, jak poznají a najdou svou Nemessis (tedy svého kladného protivníka) a jak ho zabijí aby osvobodili svou duši.

Nechybí zde soupeření mezi oběma školami, které jsou plné zajímavých vedlejších postav. A soupeření ve školách samotných, protože jen těm nejlepším studentům začne psát fabulář jejich pohádku. Z těch průměrných se stanou pomocníci jako jsou například zvířátka u Sněhurky. Z těch méně nadaných můžou pak být třeba rostliny jako například velká fazole nebo kapradí. Ve škole nesmí samozřejmě chybět učitelé, musím se ale přiznat že mi moc neutkvěli v hlavě a tíhla jsem spíše ke studentům Zla, Nikdyvíkům.

Jediné co knize musím vytknout je umanutost Agáty. Se kterou ji chránila a hlavně se snažila ji zachránit. Vůbec jsem nechápala proč to dělá, protože podle mě si to Sofie vůbec nepřála a hlavně nezasloužila. Více Vám však už prozrazovat nebudu a vy si svůj šťastný konec budete muset najít sami.

Už při čtení prvních kapitol knihy mi bylo jasné, že se TO autorovi povedlo. Magický děj, který dává smysl i nám starším čtenářům i když je kniha určena pro mladší věkové kategorie potěší nejednoho dospěláka, který rád zavzpomíná na mladší léta a přečte si novou neokoukanou pohádku. Což je v této době docela oříšek. Já sama jsem z knihy nadšená a v brzkém čase začnu číst poslední díl a nemůžu se dočkat jak to všechno nakonec skončí.

Ať už ty budeš fandit Nikdyvícům nebo Navěkům věřím, že si čtení užiješ stejně jako já!