Jojo Moyes: Než jsem tě poznala

Autor: Jojo Moyes

Nakladatelství: Ikar

Žánr: Literatura světová, Romány, Pro ženy

Počet stran: 407

Rok vydání: 2013

Anotace (zdroj)
Louisa Clarková je obyčejná dívka žijící mimořádně obyčejným životem. Má ráda svou práci v bistru, svého dlouholetého přítele a svět, který končí s hranicemi malého rodného městečka. Svůj život by za nic nevyměnila. Když však bistro zavřou, Louise měnit musí. Svět Willa Traynora naopak žádné hranice nemá. Je to svět adrenalinu, velkých obchodů i peněz, svět možností bez omezení. Will svůj život miluje. Když ho však nehoda upoutá na kolečkové křeslo, ví, že už ho nebude moci žít jako doposud.
Jen těžko si lze představit více nesourodou dvojici než náladového a depresivního Willa a jeho novou optimistickou a upovídanou ošetřovatelku Louise…
Romantický příběh o dvou lidech, kteří nemají nic společného, dokud jim láska k nohám nepoloží celý svět. S ním však i otázku, jak vysokou cenu je člověk ochoten zaplatit za štěstí toho, koho miluje.
Me before you pro mě byla jedna z těch zprofanovaných knih, kterých je všude plno. Každý ji čte, každý na tento příběh chodí do kina a to už vůbec nemluvím o internetových aplikacích → Instagram. Většinou počkám až se tohle šílenství uklidní a když už je ticho po pěšině knihu si koupím a utvořím si na ni vlastní neovlivněný názor. A tak se stalo, že jsem šla do Tesca pro rohlíky a zrovna měli slevy. Tak jsem za 250 korun koupila knihu i 10 rohlíků.

Vše začíná tím že hlavní hrdinka knihy Luisa přijde o práci. Nikdy v ničem nevynikala moc toho neumí a tak jednoho dne sedí na pracáku a doufá že najde aspoň nějakou práci. Nakonec zkončí jako pečovatelka u mladého chlapce Willa, který je znechucený životem, protože je upoutaný na vozíku a jeho dřívější akční život je nenávratně pryč.

„Kristepane,“ vyprskl můj otec. „Umíte si to představit? Jako by nebyl chudák dost potrestanej, že skončil na vozíku, ještě přijde naše Lou a bude mu dělat společnost.“ „Bernarde!“ pokárala ho matka. Za mnou se děda chechtal do svého hrnku s čajem.

 

Více ti prozrazovat nebudu, protože jestli si tuto knihu chceš přečíst tak si určitě na všechny podrobnosti přijdeš radši sám a jestli jen mávneš rukou, že něco podobného už jsi četl ... tak promiň, ale děláš obrovskou chybu. 

Po přečtení anotace si každý může říct: Banální příběh, toho už tady bylo, ztráta času číst další takovou knihu. Námět knihy se ti může zdát nezajímavý, ale to jak je kniha napsaná to dokáže ovlivnit jen autor samotný a myslím si, že v tomto případě se to hodně vymklo kontrole. A to v kladném slova smyslu. Děj navazoval, neměl žádné mezery ve všem jste se během chvilky orientovali a mohli jste se soustředit jen na vzájemné vztahy mezi jednotlivými postavami, protože o TOM ta kniha je. O tom jak vnímáte sami sebe a jak vás vnímá okolí.

Nějaký čas mi trvalo něž jsem si dokázala v hlavě sesumírovat názor na tenhle příběh. Tohle pro mě byla zase jedna z mála knih, která z části ovlivnila můj život, zasáhla do něj a už v něm asi navždycky zůstane. Každopádně, už teď vím že jsem ji nečetla naposled (což se u mě moc nestává)!

Často přemýšlím jestli v mém životě existuje někdo kdo ho dokázal tolik ovlivnit, změnit a hlavně změnit mě jako se to stalo Luise s Willem a myslím si že tato osoba v mém životě ještě nebyla. Na jednu stranu dobře nikdo nemá rád tu ukrutnou bolest z prohry, ale zase na druhou stranu ... Kdy poznám sama sebe tak jak by mě viděl on?