John Green: Papírová města

Autor: John Green

Nakladatelství: Knižní klub

Žánr: Literatura světová, Romány, Pro ženy

Počet stran: 288

Rok vydání: 2014

Anotace (zdroj)

V Paper Towns se vám dostane příběhu o dospívání. Margo už se dávno s Quentinem nebaví a přátelí se s jinými, a na škole je považována za legendu. Může za to zejména její nespoutanost a časté dobrodružné několikadenní výpravy, kdy její rodiče šílí strachy i vzteky. Jednoho dne však Margo nečekaně zaklepe na Quentinovo okno a uprostřed noci ho vtáhne do jednoho z margovského dobrodružství. Druhý den se Margo neukáže ve škole, pak ani další. A Quentin zjistí, že pro něj zanechala vodítko, jak ji najít… Quentin začne pátrat a čím víc se noří do záhadného zmizení, tím méně si je jistý, kým vlastně Margo byla a jestli ji vůbec znal. Co vlastně chce on sám? A co jsou papírová města, na která Quentin ve spojitosti s Margo neustále naráží?

John Green nám přichází s další knihou a stejně jako jeho předešlé kousky i tato je originál. Každý jeho příběh je něčím jedinečný, většinou píše o věcech, které běžný člověk přechází, protože mu nepřijdou důležité anebo si je naopak vůbec neuvědomuje … což je chyba.

Na myšlenku této knihy si budete ale muset přijít sami, protože Vám ji určitě neprozradím. Někomu odpověď na všechny otázky dojde už na začátku a jiní je budou odkrývat postupem příběhu. Musím, ale uznat že Papírová města pro mě nebyla tak hluboká jako třeba Aljaška nebo Hvězdy nám nepřály. Určitě, ale mají své kouzlo a každý čtenář si v nich najde to své NĚCO.

"Město bylo papírové, ale vzpomínky ne."

Jako každou Grennovu knihu jsem i tento příběhem hltala s očekáváním a zvědavostí. Po celou dobu se kniha čte dobře a odpouštím mu i občasná hluchá místa a nenavazující děj. Sbírání stop jsem si užívala a čekala na další a další, vůbec mi to nepřišlo nudné.

Jestli děj byl pro mě trochu slabší, tak vše jsem dostala vynahrazeno v postavách knihy. Ani tentokrát nemusíme být zklamáni. Perfektní charakterové rysy s dostatečným popisem i chování bylo srovnatelné s věkem.

Navážu na ten provázek. Neztratím tvou důvěru. Najdu tě.

Hlavní postavou je dospívající Quentin, který se bláznivě zamiluje do Margo, tedy spíše do představy o Margo a trochu si ji idealizuje. Což bude pro něj životní lekcí i přes jeho oddanost a chytrost. Vše přijme, přejde to a dokáže jít dál. Margo, je oproti němu úplný opak. Strhává na sebe pozornost, vždy musí být středem veškerého dění. Prování kanadské žertíky svému (už) ex příteli nebo pro změnu utíká z domu. Kde také zanechá Quentinovi záludné stopy, aby ji mohl najít. Což bylo geniální a opravdu těžké. Chvílemi mi to přišlo až šílené.

Do dění nás velmi zasvěcují vedlejší postavy, které zde mají velkou roli. Pohybujeme se na večírcích a různých pitkách, které do příběhu dobře zapadají. Díky tomu máme pocit, že střední škola opravdu existuje a patřit do ní bývá někdy peklo.

Kniha mě oslovila díky citátům a vykreslení postav. Bylo to zvláštní, zajímavé a jiné. Po přečtení jsem byla trochu nesvá z konce a musela jsem nad tím trochu přemýšlet a byla jsem naštvaná na Margo, proč se zachovala tak jak se zachovala, ale kdyby to skončilo jinak už by to nebyl Green … že?