úterý 9. srpna 2016

Aňa Geislerová: P.S.

Autor: Aňa Geislerová

Nakladatelství: Ikar

Žánr: Fejetony, Literatura česká

Počet stran: 216

Rok vydání: 2015

Anotace (zdroj)
Soubor fejetonů, kterými herečka Aňa Geislerová přispívala do magazínu ELLE, nyní vychází knižně. V souhrnném vydání vyvstává příběh, který mohl dříve čtenářům snadno uniknout; příběh části života, ve které jako by se odehrálo úplně všechno. Příchod nových členů rodiny, odcházení těch starých, lásky, pády, úspěchy, problémy. Pět podivuhodných let, k nimž autorka přidala ještě několik dříve nepublikovaných textů.


Každý kdo prošel v knihkupectví kolem stojanu s touto knihou ji musel alespoň prolistovat a kdo tvrdí že ne, tak lže. Už na první pohled Vás zaujme a okouzlí.

Mě ovšem trvalo nejméně rok než jsem si knihu koupila. Nemám ráda ten obrovský mumraj kolem knih, které se vychvalují ještě před vydáním a vidíte je po celé Praze a v každém časopisu. Každý kdo moc nečte je najednou všude sdílí fotky a přidává statusy. Tohle chování mě naprosto odrazuje a momentálně to prožívám zase a tentokrát s BÁBOVKAMI OD TŘEŠTÍKOVÉ (pořídím si je nejdříve po Vánocích).


Podle mého názoru je to hlavně zásluha Aniny sestry Lely, která knihu ilustrovala. A je to nádhera! Kresby pro mě někdy byly mnohem zajímavější a poutavější než obsah knihy samotné. Nebo jsem na ni ještě moc mladá?

Setkala jsem se s mnoha názory na tuto knihu a chvilku mi trvalo než jsem si dala dohromady ten svůj. Vždy když se mi dostal do ruky časopis Elle tak jsem si článek od Ani s chutí přečetla, ale v knize na mne toho bylo asi moc. Myšlenky jsou rozděleny do několika podkapitol a v každé se pozastavujeme a přemýšlíme nad jinými věcmi. Bohužel s koncem knihy mi přišlo že řešíme stále to stejné: děti, jídlo, oblečení, jídlo, jídlo, jídlo ...

Ze začátku knihy jsem to tak nevnímala a s každou další částí jsem si pohrávala v mysli a přemýšlela nad ní. Po 150 stránce mě to přestalo bavit a knihu jsem dočítala s pocitem, že Aňa už nevěděla co napsat když ji tlačil termín. Pak mě ale napadlo: Co když jsem na knihu ještě moc mladá? Co když bych ji četla jinýma očima až by kolem mě pobíhalo dítě (děti) v plenkách?

Takže jsem se rozhodla, že tento kousek bude mít v mé knihovně rezervované místo aspoň na deset let dopředu než se ze mě stane matka a manželka a když se mi mezi vařením oběda a vyměňováním plen naskytne chvilka času na čtení při kojení, určitě si knihu přečtu znova. Myslím si že pro mne bude mít větší cenu i docenění!

P.S. Děkuji

Žádné komentáře:

Okomentovat